Současné italské lexikum a
jeho původ. Výpůjčky.
Italská lexikologie – 2
Jan Radimský
Filozofická fakulta JU, České Budějovice
Literatura k tématu
Hamplová, S., Mluvnice italštiny, Praha, Leda, 2004, s. 370 a 395-402 (jen
nejzákladnější informace).
D’Achille P., L’italiano contemporaneo. Bologna, Mulino, 2003, p. 66-78.
Dardano M., Trifone P., La nuova grammatica della lingua italiana.
Bologna, Zanichelli, 1997, p. 565-575. (podrobně zejm. o výpůjčkách)
Brožovský L., Anglický prvek v italském jazyce z pohledu současné
italské lingvistiky. Praha, FF UK, Dizertační práce, 2009.
Casadei F., Lessico e semantica. Roma, Carocci, DOPLNIT ROK, p. 128135.
Původ současného italského
lexika
Jádro italského lexika pochází z latiny
(=prajazyk)
„Zděděná“ slova – parole ereditarie, p. di
origine popolare
Knižní slova – parole dotte
-
Slova utvořená v italštině (neoformazioni)
Výpůjčky z cizích jazyků
1. Parole ereditarie
Prošla tzv. „lidovým vývojem“ (klasická
latina – VGL – italština)
a)
Mohla si uchovat původní podobu: luna,
terra, mare, poeta, vita, rosa...
b)
Častěji došlo k hláskovým změnám:
mundus > mondo
dominam > donna
civitas > città
2. Parole dotte
Neprošla lidovým vývojem, jde o novodobé
výpůjčky z latiny (řidč. z řečtiny) – proto u
nich nedošlo k hláskovým změnám
typickým pro „lidovou“ cestu.
lat.
causa
↓
it.
causa
cosa
Parole dotte: příklad 1 (DISC)

calido [cà-li-do] agg., s. lett.




◆ agg. Caldo: «Calida è l'una, qual di fuoco
acceso» (Monti)
◆ s.m. Nel sign. dell'agg.
[ETIM] dal lat. călidum; voce di tradiz. dotta
rispetto a caldo
□ sec. XIV
Parole dotte: příklad 2 (DISC)

esempio [e-ṩèm-pio] ant. assempio, assemplo, assempro, esemplo, essempio,
essemplo s.m. (pl. -pi),



[ETIM] dal lat. exĕmplum, deriv. di exĭmere "prendere (ĕmere) fuori (ĕx)"; le var., di
tradiz. dotta o semidotta (l'allotropo pop. è scempio2), rappresentano gradi diversi di
aderenza al modello latino □ sec. XIV
scempio1 [scém-pio] agg. (pl.m. -pi)

1 Semplice, non doppio: consonante s.; filo s.

2 ant. Dissennato, stolto

3 ling. Riferito a consonante breve in opposizione a consonante lunga o
geminata (p.es. la r di caro è s. mentre in carro è geminata)

[ETIM] lat. sĭmplum "semplice" con sovrapposizione di scemo

□ sec. XIV
scempio2 [scém-pio] s.m. (pl. -pi)

1 Atto di crudele violenza, strage [SIN] massacro, carneficina

2 fig. Rovina, deturpazione, guasto: lo s. del territorio, dell'ambiente; disastro,
orrore: l'esecuzione sinfonica è stata uno s.

[ETIM] lat. exĕmplum "esempio" quindi "strage esemplare"; voce di tradiz.
pop. rispetto a esempio

□ sec. XIV
- Ke statutu „parole dotte“
Složení it. lexika podle Dardana – Trifoneho
(1997:566) je uspořádáno podle jiného klíče:
 Fondo latino
 Prestito linguistico
 Neoformazioni
 Procedimenti marginali (onomatopea, creazione
ex nihilo, sigle)
Do které kategorie řadí Dardano parole dotte?
3. Neoformazioni
Slova, která vznikla v italštině podle italských
slovotvorných pravidel

Odvozená slova:
scandalo > scandalizzare

Složená slova
porta + lettere > portalettere

Periferní slovotvorné postupy
4. Výpůjčky



Vznikají v důsledku jazykového kontaktu, prioritně z jazyků
geograficky blízkých.
Závisí na politických a kulturních vztazích, na prestiži daného jazyka.
Z jazykového hlediska 3 typy



Nepřizpůsobené: sport, jazz, lager
Přizpůsobené: ascenseur (fr.) > ascensore
Kalky



formální: fine-settimana (week end), grattacielo, franco muratore, ferrovia
sémantické: magazzino „skladiště“ > „časopis“ (angl.)
aperitivo „otvírající“ > „aperitiv“
V italštině vedle výpůjček z cizích jazyků existují také výpůjčky
interní – z italských nářečí.
Prestito integrato



Integrace se týká pravopisu a/nebo
výslovnosti (ta je do jisté míry
přizpůsobená vždy)
Mluvčí je nepociťují jako cizorodý prvek
Běžně mohou mít flexi podle italských
pravidel: ingaggiare (fr. engager), treno
(angl. train)
Prestito non integrato



Poznají se podle atypického zakončení (souhláska)
nebo atypických kombinací hlásek / písmen: blu,
computer, krapfen, kitsch, walzer, speck.
Nemohou mít italskou flexi (zejm. plurál u jmen).
Atypické kombinace grafémů (n-gramy) lze využít
ve výzkumu pro vyhledávání výpůjček v
korpusech – viz. Brožovský L. (2009:85), příklad
pro angličtinu:
Výpůjčky – stupně integrace


L. Guilbert (1975) uvažuje o mezistupních
integrace výpůjček (mj. kritéria
sociolingvistická...)
Zajímavé kritérium: výpůjčka začíná být
pociťována jako domácí (integrovaná),
jestliže slouží jako derivační báze podle
domácích slovotvorných pravidel

scanner > scanerizzare
Prestiti di lusso vs. di
necessità
Tradiční kritérium italských lingvistů, dnes méně
používané (cf. Dardano-Trifone, 1997:567)
 P. di necessità: do jazyka přichází nejen nová
forma, ale i nový význam


patata, caffè, tram, computer, airbag
P. di lusso: přichází nový pojem pro něco, co už v
daném jazyce je pojmenováno

leader (capo), baby-sitter (bambinaia), week-end (fine
settimana), flirt (breve relazione amorosa).
Pseudovýpůjčky pseudoanglicismy


Vypadají formálně jako anglicismy, ale v angličtině v dané podobě s daným významem
neexistují. Brožovský (2009:41); hesla podle DISC :
footing \ˈfʊtɪŋ\ voce pseudoingl., s.m. inv.




beauty case \ˈbjuti ˈkeiz\ voce pseudoingl., loc. s.m. inv.




◆ Esercizio di allenamento prima di una gara, praticato da atleti di diverse specialità che
consiste in corsa e marcia alternate effettuate su strada; per estens. pratica sportiva a carattere
non competitivo che abbina marcia e corsa: praticare f. ogni mattina
[ETIM] voce pseudoingl. entrata in it. dal fr., deriv. di to foot "andare a piedi"
□ a. 1921
Piccola borsa da viaggio per donna, a forma di bauletto per il trucco e la toeletta; in it. bauletto
[SIN] nécessaire
[ETIM] loc. pseudoingl., propr. "bauletto (case) per la bellezza (beauty)"
□ a. 1960
recordman \ˈrɛkɔːdmən\ voce pseudoingl., s.m. inv.



◆ sport. Atleta che detiene un record [SIN] primatista
[ETIM] comp. di record e man "uomo"
□ a. 1905